Vysílače umožní přesné měření srážek, a tedy i předpovědi záplav

Srážky lze účinně měřit pomocí mikrovlnných spojů mezi vysílači v mobilní síti, a tak existuje reálná možnost včas předpovědět bleskovou záplavu ve městě a připravit se na ni. Tím to však nekončí, protože tuto metodu lze v budoucnu prakticky využívat v řadě dalších oblastí.

MW spoje schemaNastíněné možnosti jsou součástí projektu měření srážek pomocí mikrovlnných (MW) spojů sloužících k připojení vysílačů do mobilní sítě. Srážky procházející MW spojem totiž způsobují útlum signálu, který je přímo úměrný dešťové intenzitě. Bylo prokázáno, že získávaná data jsou spolehlivá a mají široký potenciál pro budoucí využití – umožní například včasné předpovědi odtoku vody z městského povodí, a mohou tak významně přispět k lepší ochraně obyvatelstva a minimalizaci škod způsobených bleskovými záplavami. Na tomto projektu se podílí Katedra hydrauliky a hydrologie Fakulty stavební ČVUT ve spolupráci s T-Mobile.

Měření srážek pomocí MW spojů poskytuje, zejména pro oblast městské hydrologie, přesnější a rychlejší údaje než mnohem méně početné srážkoměry nebo finančně nákladné radary. MW spoje mohou poskytnout obrovské množství měřicích bodů.

„Unikátnost našeho projektu tkví v kvalitě, s jakou data z mikrovlnných spojů získáváme. Ve spolupráci s T-Mobile jsme vyvinuli software, který umožňuje sbírat data z každého ze stovek těchto spojů po deseti vteřinách, zatímco u metod, jimiž se zabývají výzkumné týmy z jiných zemí, k tomu běžně dochází po čtvrthodině,“ říká vedoucí projektu Vojtěch Bareš z ČVUT, podle nějž je díky tomu možné získávat přesnější a včasnější informace, a rychleji tak reagovat na blížící se povodňovou situaci.

Český projekt „Predikce srážkového odtoku v urbanizovaných povodích na základě deštěm generovaného útlumu mikrovlnných spojů telekomunikační sítě“ běží od roku 2013, přičemž první tři roky byly věnovány výhradně sběru dat z MW spojů a jejich validaci. Odborníci z ČVUT si jako modelovou oblast vybrali Prahu 18 – Letňany, kde pro účely projektu navíc instalovali řadu měřicích zařízení, zejména srážkoměrů a průtokoměrů, a u jednoho z vysílačů zřídili malou meteorologickou stanici. Ukázalo se, že získávaná data jsou spolehlivá a mají značný potenciál využití. Díky online informacím o probíhajících srážkách a včasné a přesné předpovědi odtoku vody z povodí je možné například:

  • efektivněji chránit obyvatele a majetek při bleskových povodních ve městech,
  • optimalizovat provoz městských kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod,
  • zpřesňovat radarové předpovědi počasí pro větší územní celky, nebo
  • optimalizovat činnost závlahových systémů v zemědělství.

Oba partneři v současné době spolupracují s několika českými a zahraničními institucemi na přípravě budoucího praktického využití dat z MW spojů. Zároveň se chystají na rozšíření této metody o další typ radiových spojů, konkrétně o vysokokapacitní spoje umožňující přenos dat o rychlosti až 10 Gbit/s.

-LiM

Dubajská opera jako inteligentní koncertní prostor

Dubajská opera jedním z nejchytřejších a nejúspornějších uměleckých prostorů díky digitálním technologiím budov Siemens. Budova Dubajské opery ve tvaru arabské plachetnice dhau je multiformátovým uměleckým centrem, které může přivítat až 2 000 diváků. Novátorským rysem je možnost přepínat mezi třemi režimy využití, od divadla přes koncertní síň až po režim „ploché podlahy“, kdy se automaticky sklopí sedadla, aby mohl být prostor využíván jako sál pro bankety a jiné akce.

Každodenní provoz ikonické budovy monitoruje a řídí systém Desigo CC, což je nejmodernější platforma společnosti Siemens pro správu budov. Tento inteligentní systém generuje významnou úsporu tím, že integruje řízení energie, klimatizace, ventilace a spotřeby vody do plně přizpůsobeného grafického 3D rozhraní.

Desigo CC také začleňuje 14 dalších subsystémů, včetně řízení přístupu, kamerového systému, ovládání osvětlení, výtahů a eskalátorů, nouzového centrálního akumulátorového systému a nepřerušeného napájení, což umožňuje provozovatelům plnou kontrolu nad provozním výkonem budovy Dubajské opery.

Systém Desigo CC běžně dosahuje snížení provozních nákladů ve výši až 20 %; v kombinaci s dalšími technologiemi Siemens, např. Demand Flow pro dálkové chlazení, mohou úspory energie dosáhnout až 40 %.

„Dubajská opera je důležitou architektonickou dominantou a využívání nejmodernější digitální technologie pro správu budov je klíčovou součástí úsilí Dubaje, stát se chytrým městem,“ řekl Koen Bogers, výkonný viceprezident divize Building technologies společnosti Siemens pro region Střední východ.

S rostoucím významem digitalizované infrastruktury jako základního kamene energeticky účinného chytrého města, pokračuje Siemens v realizaci technologií budov na Středním východě. Nedávno společnost oznámila instalaci své technologie správy budov Desigo v Dubai Parks and Resorts, což je největší komplex zábavních parků na Středním východě. Již dříve se tato technologie Siemens osvědčila např. ve Velké mešitě šejka Zayeda, v mrakodrapu Tornado Tower v Kataru, v hotelu Atlantis v Dubaji a ve 3D tištěné Kanceláři budoucnosti v Dubaji.

Autor: Petr Smolník, šéfredaktor

Inteligentní řešení Wi-Fi pro notebooky a PC prostřednictvím portu USB

Společnost AVM pamatuje i na ty uživatele, jejichž koncová zařízení nepodporují poslední Wi-Fi standardy nebo nemají Wi-Fi vůbec. Právě pro tyto zákazníky je určen nový produkt AVM FRITZ!WLAN Stick AC 430 MU-MIMO, jakožto inteligentní řešení Wi-Fi pro notebooky a PC, které se připojuje prostřednictvím portu USB.

Zařízení podporuje bezdrátové standardy IEEE 802.11ac (433 Mbit/s), 802.11n (150 Mbit/s), 802.11g,a (54 Mbit/s) a 802.11b (11 Mbit/s), přičemž využívá pokročilou technologii Multi-User Multiple Input, Multiple Output (MU-MIMO). Do výbavy patří i podpora dual-band pro pásma 2.4 a 5 GHz, stejně jako funkce pro bezpečné připojení do bezdrátové sítě WPS a WPA2.

Samozřejmostí je velmi snadná použitelnost díky jednoduché instalaci a konfiguraci. Díky tomu mohou i málo zkušení uživatelé z řad domácností a menších firem bez problémů využívat všechny dostupné funkční možnosti zařízení AVM.

Autor: Petr Smolník, šéfredaktor